Rádoby literární veledíla

Krátkobásně počtvrté

10. listopadu 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
CÍL
Stačilo o krok navíc
a došel bys svého cíle,
však tys ztratil střevíc
a vzdal se všechny píle.

Konec

20. října 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Na koncích je špatné to velké loučení,
kdy víš, že už se nikdy nespatříte,
poslední objetí, poslední políbení,
bylo tak psáno, asi k sobě nepatříte.

Na koncích je horší, že umírá vše,
i věci, co zdály se být věčné,
nekoná se pro ně žádný pohřeb či mše,
všechno zdá se býti zbytečné.

Na koncích je nejhorší ten pocit prázdnoty,
kdy víš, že nečeká nic dále,
ten ničivý pocit nicoty,
co užírá tě stále.

Srdcový král

13. října 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Na tváři úsměv, v srdci žal,
však srdce své skrývá, srdcový král.

Po jeho království rozhlásit dal,
že dvorního baviče by si přál,
však ten, kdo by ho nudil,
o hlavu svou by se ochudil.
Setnout by ho dal.

Smutek

22. září 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Nebe je černý, hvězdy spí
a měsíc se ztratil na cestě svý.
Slunce je mrtvý, s ním i den
a tahle nekonečná noc není jen zlej sen.
Prázdná je duše, prázdnejší srdce
a nejprázdnější naděje, co kolébá tě sladce.
Smutnej je fakt, že já jen snažila se,
vylovit tě z vody žalu a neztratit tě v lese deprese.

Na dně s tebou být

15. září 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Ruku mou chyť
a na dno s sebou mě stáhni,
neprotestuj, nezačínej s "Vždyť...",
když tohle je mé přání.
Na dně s tebou být.

Nesnaž se mě chránit
už ani jeden den
a nesnaž se mě před zlem bránit,
když tohle je můj sen.
Na dně s tebou být.

Nejsi kouzelník, neodhalíš karty,
tak přestaň se snažit o zvrat děje
a radši mě polib na rty,
protože tohle je má naděje.
Na dně s tebou být.

Hledání ztracených věcí

8. září 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Odřená kolena z věčného klečení,
kdy při záchvatech brečení,
nepřestávám hledat tu ztracenou víru,
co zmizela jak v časovém víru.

Výčitky svědomí z dlouhého mlčení,
kdy při záchvatech brečení,
nepřestávám hledat ta ztracená slova,
co ráda bych vyslovila znova.

Puchýře na rukou od lopaty,
na sobě jen otrhané šaty,
nepřestávám hledat tam někde na hřbitově,
ztracenou lásku pohřbenou v masovém hrobě.

Blázen

1. září 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Nikdy jsem nepotkala blázna,
jehož mysl by byla tak krásná,
s takovou vírou ve svět
a nadějí, které nevzdá se hned.

Nikdy jsem nepotkala šílence,
který by tak urputně a velice
toužil poznat všechny emoce,
od dobrých po zlé přecházejíce.

Nikdy jsem nepotkala cvoka,
co na zázrak tak vytrvale čeká
a věří v dobro na světě,
na celé naší planetě.

A víte co? Já nemám ho za hlupáka,
co jen své žvásty huláká,
slova jeho mu teď kradu,
protože vím, že mluvil pravdu.

Strážci hvězd

25. srpna 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Každá hvězdička
má svého strážce,
a ta naše maličká,
když spí tak sladce
v náruči strážce
po své porážce,
jako vítěz se cítí
a vítězem i je,
neb ve vlasech jejích krvavě rudé kvítí
svá poupata rozvyje
a hvězdičcina pouta rozbije,
strážcova přítomnost ta pravá výhra je.

Krátkobásně potřetí

18. srpna 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
LÍP
Do srdce šíp,
snad bude líp,
do duše jed,
líp bude hned.

Na dně propasti

11. srpna 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Na dně propasti leží mrtvé tělo,
druhé, třetí, copak se tu asi dělo?
Na dně propasti sedí dívka mladá
a z vlasů těch mrtvol zlatou nit spřádá.
Na dně propasti mrtvá těla tlejí,
zatímco dívka plete svou naději.
Na dně propasti už žádná dívka není,
vylezla po niti, pro kterou zabila ostatní.

Náznak

4. srpna 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
V hlase náznak naděje,
v očích náznak smutku,
nůž, co do kůže se zaryje,
při dělání dobrých skutků.

Na rukou náznak nervozity,
na tváři náznak strachu,
člověk rozložen parazity,
člověk polapen v prachu.

V srdci náznak zoufalce,
v duši náznak blázna,
tvrdíc, že je poradce
a že smrt je krásná.

Nebe malé holky

28. července 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Modré nebe, modrá květina,
malá holka v modré peřině usíná,
rudé nebe, rudá krev,
malé holky, co vydá smrtelný řev,
černé nebe, černá voda,
malá holka černotě se poddá,
bílé nebe, bílá mlha,
zahalí malé holky vraha,
žluté nebe, žluté Slunce,
co při východu lechtá mrtvé holce líce.

Krátkobásně podruhé

21. července 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
SNAHA
Bolí mě hlava
a nemůžu spát,
no aspoň byla snaha
o to se rvát.

Slovníček literárních pojmů

14. července 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
V temném lese,
strachy se třese,
větrem smrt se nese,
apoziopeze...

Lesní fauna, flóra,
lesní divokost tvora,
lesní cesta do tábora,
anafora.

Duše básníka

7. července 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Křičí duše básníka,
ten křik nocí proniká
a v noci také zaniká,
neb hledá smrti viníka.
Pláče duše básníka,
popravili koníka,
co našeho básníka,
vozil od kouzelníka.
Smutní duše básníka,
smutek nocí proniká
a v noci také zaniká,
nenašla smrti viníka.

Poslední aneb Konečná

30. června 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Až vyhasne poslední hvězda na obloze,
a naděje odjede na Velkém Voze,
a bouřkový mrak, ztělesnění zlosti,
zničí poslední střípky radosti,
až konečné slovo padne,
a poslední květina zvadne,
a zbyde jen ledový chlad,
nesnesitelná žízeň a hlad,
až bude ticho čisté jako křišťál,
a přeruší ho jen zvuk posmrtných píšťal,
a bude jen tma černočerná,
které ani černota nezůstane věrná,
až zůstane jen krutá smrt,
a jediný její poskok - chrt,
tak já se ztracenou vírou,
budu kráčet mezi snem a noční můrou.

Neb smutné je krásné,
noční můry úžasné.

Ta

16. června 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Rozdrásaný tváře od rovnátek,
modřiny na kolenou od pádu na led,
zlámaný nehty,
popraskaný rty,
po nocích píše špatný poesie,
texty krásnejch písní vyje,
po ruce knížka,
papír a tužka,
a stejně je vždy bez cíle,
beze snu a naděje.

Pocity

9. června 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Nejde mi kreslit, nejde mi psát,
chce se mi plakat a chce se mi smát.
Hystericky.
Nevím, kam jít, nevím, kam směřovat,
Snažím se do prázdna básní svěřovat.
Marně a chaoticky.
Chce se mi mluvit, chce se mi mlčet,
nezvládám víc, než jenom brečet.
Tupě.
Cítím se zvláštně a cítím se plně,
však zároveň cítím se smutně a prázdně.
Hloupě.
Já vlastně nevím, co čeká se ode mě,
mám jen ten pocit, že ležím na dně.
Propasti.
Nemám už sílu zkusit se zvednout či postavit,
nemám vlastně už ani snahu cokoliv napravit.
Prázdnosti.

Štěněcí a kotěcí

12. května 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Kočka s duší štěněte
a vlk s duší kotěte,
skotačící spolu
na horské dráze -
nahoru a dolu,
vyjde je to draze,
až duše štěněcí
tělo kočky opustí
a tu duši kotěcí
pan vlk vypustí,
kočka dá se na útěk,
vlk započne lovit,
na vzpomíny nezbyde vděk,
nezbyde ani čas o život prosit.

Hranice

5. května 2017 v 14:46 | The Artemis Hunter
Na tenké hranici mezi snem a noční můrou,
se ztracenou nadějí i ztracenou vírou,
kolísá a snaží se jít s lehkým vánkem,
snaží se usnout bezesným spánkem,
snaží se z hranice vysvobodit,
nenechat se sny uchlácholit,
nenechat se můrou vystrašit,
všechno se snaží rozprášit,
chce jenom usnout bezesným spánkem,
chce být tím statečným drakem.
 
 

Reklama